Abeceda ucha
Úloha ušního mazu
Ušní maz (lat. cerumen), je nažloutlá viskózní látka produkovaná žlázami v chrupavčité části zevního zvukovodu.
Je to viskózní směs produkovaná mazovými žlázami, potními žlázami a méně viskózní směs z modifikovaných apokrinních potních žláz a odumřelých kožních buněk, které obklopují zvukovod. Svým chemickým složením zabraňuje růstu bakterií a plísní a tím chrání ucho před infekcemi.
Ušní maz promazává a zvláčňuje kůži v zevním zvukovodu a tím ji chrání před drobnými poraněními a zabraňuje pronikání vody do ucha.
Také sehrává důležitou roli při samočistícím procesu ucha, protože se na něm zachytávají drobná cizí tělesa, jako jsou částice prachu a nečistoty a zabraňuje jejich pronikání k bubínku.
Čištění zvukovodu probíhá díky pohybu epitelu a je podporováno žvýkacími pohyby. Spolu s mazem jsou přesouvány nečistoty zachycené ve zvukovodu. Pohyby čelistí posouvají nečistoty ze stěn směrem k ústí zevního zvukovodu.
Ušní maz je přirozená viskózní směs a neměl by být za normálních okolností odstraňován zevnitř zvukovodu, pouze z jeho ústí. Ušní maz je tedy prospěšný a zbavovat se ho může být škodlivé. Pouze nahromaděný a městnaný ušní maz uzavírá zvukovod a způsobuje poruchy sluchu.
Problémy se sluchem
Jednou z častých příčin zhoršení sluchu je přebytek ušního mazu ve zvukovodu a vznik tzv. „zátky z ušního mazu“. Tato situace může být způsobená zvýšenou produkcí ušního mazu nebo špatným způsobem čištění ucha. Řada lidí používá hygienické vatové tyčinky k odstranění nadbytečného ušního mazu. Odborní lékaři, laryngologové apelují, aby si lidé tímto způsobem uši nečistili. Je to nevhodný způsob čištění uší, který často přispívá k poruchám sluchu. Jednak může dojít k poškození jemné blanky bubínku, což způsobuje vážné komplikace, a navíc může docházet k zatlačovaní ušního mazu a jeho městnání v zevním zvukovodu. Pokud dojde k vytvoření zátky z ušního mazu, je často nutné navštívit odborníka.
Nadměrné množství ušního mazu může také způsobit nepříjemný tinitus, který se projevuje jako bzučení, zvonění, pískání, klepání, které brání normálnímu fungování. Tinitus má subjektivní charakter - slyší ho pouze osoba, která jím trpí. Může se objevovat pouze v určitých situacích nebo být přítomný neustále, postihuje jedno nebo obě uši nebo je vnímán v hlavě.
Děje se tak, protože téměř 80 % zvuku je generováno ve vnitřním uchu, nebo přesněji v části ucha, nazývané hlemýžď. Tinitus bývá způsoben náhlým nebo dlouhodobým hlukem (např. rockovým koncertem), silným stresem, potápěním, silným nachlazením, určitými léky (např. streptomycinem, neomycinem, gentamicinem). Někdy neznáme jeho příčinu.
Infekce uší v důsledku působení vody
Zánět vnějšího ucha je jedním z problémů s ušima známým jako „plavecké ucho“. Mezi jeho příznaky patří: bolest anebo svědění ucha, pocit zalehlého nebo ucpaného ucha a porucha sluchu. Může se také objevit otok ucha a hnisavý výtok.
Příčiny
Skupiny osob, které jsou obzvláště náchylné k infekcím vnějšího ucha:
- osoby, kteří se věnují vodním sportům - plavání a potápění
- osoby, které používají vodu k čištění uší
Vlhkost v zevním zvukovodu přispívá k vzniku infekce vnějšího ucha tak, že usnadňuje šíření bakterií, které se nacházejí na kůži zevního zvukovodu (Campos et al., 2000, Hawke, 1984). Nejčastější příčinou bakteriálních infekcí vnějšího ucha jsou bakterie Pseudomonas aeruginosa a Staphylococcus aureus. Další příčinou může být nesprávné čištění uší, které způsobuje podráždění kůže zevního zvukovodu.
Prevence
Správné a důkladné vysušení uší po koupeli a jejich správné čištění může snížit riziko vzniku infekce vnějšího ucha.
Před koupáním použijte Vaxol, který vytvoří ochranný lipidový film, ten chrání ucho před vlhkostí a usnadňuje odstraňování vody ze zvukovodu. Navíc hydroxytyrosol, který je přirozenou složkou olivového oleje, má vědecky prokázané antibakteriální a antimykotické vlastnosti.
Svědění uší
Svědění uší je problém postihující mnoho pacientů, zejména ve vyšším věku. To souvisí s přirozenými procesy, jako je snížená produkce ušního mazu, jeho nižší viskozita a ztenčování kůže v zevním zvukovodu. Kůže trpí suchostí, šupí se a to způsobuje nepříjemné svědění.
Nedostatek přirozené ochranné bariéry tvořené ušním mazem může také přispět k častějším infekcím vnějšího ucha. Proto je vhodné obnovovat ochrannou bariéru a zmírňovat svědění přípravkem Vaxol. Díky svým vlastnostem Vaxol zvláčňuje kůži a vytváří příznivé podmínky pro její regeneraci.
Další příčinou svědění uší může být mykotická infekce. Obvykle se projevuje bílým povlakem ve zvukovodu a v boltci. Mykotické buňky jsou stálými obyvateli kůže všech lidí. V případě snížené obranyschopnosti, metabolických poruch, dlouhodobého užívání antibiotik nebo hormonálních léků může dojít k intenzivnímu nárůstu mykotické mikroflóry. Také častý kontakt s vodou zvyšuje riziko mikrobiální infekce. V případě mykotických infekcí navštivte odborného lékaře.
Čemu se vyhnout?
Nepoužívejte hygienické tyčinky ani jiné předměty každodenní potřeby, jako jsou klíče, kancelářské sponky, nebo vlásenky k čištění uší. Mohou dráždit nebo poranit jemnou kůži zvukovodu a snadno proniknout k bubínku a poškodit ho. Při těchto způsobech čištění často dochází k tomu, že se ušní maz zatlačuje hlouběji do zvukovodu. Ušní maz může ucpávat zevní zvukovod nebo doléhat na bubínek a omezovat jeho pohyblivost. Ucpání zvukovodu je jednou z nejčastějších příčin poruch sluchu. Laryngologové také nedoporučují používání „ušních svíček“. Používání ušních svíček může způsobit popálení vnitřních a vnějších částí zevního ucha, druhotnou infekci zvukovodu, ucpání zvukovodu, znečištění bubínku popílkem a voskem svíčky, nebo mohou způsobit proděravění bubínku (Powell, 2005; Seely, 1996; Kutz, 2008).
Také časté čištění zvukovodu není vhodné, protože nedostatek mazu může vést ke svědění v uchu a k vysychání a odlupování kůže. Je-li ušní maz ze zdravé kůže zvukovodu intenzivně odstraňován, tak se kůže brání jeho zvýšenou tvorbou, což narušuje přirozený proces jeho tvorby. Nadměrné množství ušního mazu pak způsobuje ucpávání zvukovodu.
Reference na odbornou literaturu
[1] Campos A, Betancor L, Arias A, Rodríguez C, Hernández AM, López AD, Sierra A. Influence of human wet cerumen on the growth of common and pathogenic bacteria of the ear. Journal of Otolaryngology - Head & Neck Surgery. 2000 Dec;114(12):925-9.
[2] Hawke M, Wong J, Krajden S. Clinical and microbiological features of otitis externa. Journal of Otolaryngology - Head & Neck Surgery. 1984 Oct;13(5):289-95.[3] Powell CH, Mealey B, Deas D, McDonnell H, Moritz A. Post-Surgical Infections: Prevalence Associated With Various Periodontal Surgical Procedures. Journal of Periodontology. 2005 March 01, Vol 76, Issue 3.
[4] Seely DR, Quigley SM, Langman AW. Ear candles—efficacy and safety. Laryngoscope 1996;106:1226–9.